Červen

Slavnosti

a svátky

 

- ČERVEN

 

 03.06.2018 - 9. neděle v mezidobí

08.06.2018 - Slavnost – Nejsvětější Srdce Ježíšovo

10.06.2018 - 10. neděle v mezidobí

17.06.2018 - 11. neděle v mezidobí

24.06.2018 - 12. neděle v mezidobí, Narození sv. Jana Křtitele

29.06.2018 - Slavnost – sv. Petr a Pavel

 

 

Většina lidí pochybuje

o lásce

 

K Svátku Nejsvětějšího srdce Ježíšova

Křesťan si ve svém srdci musí znovu připomínat, že je milovaným Božím dítětem. Každý z nás totiž vnitřně o lásce pochybuje a samozřejmě i o lásce Boží. Tuto pochybnost zasel do srdce člověka Zlý. Snaží se nám namluvit, že Bůh je nepřítelem naší svobody, že si nepřeje, abychom byli šťastní. Snaží se nám namluvit, že Bůh je zachmuřeným a přísným soudcem a nedokáže mít pochopení s našimi křehkostmi. Abychom pochopili a opravdově prožili, že jsme milovanými Božími dětmi, musíme přijít k Ježíšovu srdci!

 

Pojďte ke mně s tím,

co vás unavuje a obtěžuje!

Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“ (Ježíš; Mt 11,28-30)

Pojďte ke mně! Ne s vlastními zásluhami, ale s tím, co vás unavuje a obtěžuje. Pojďte ke mně, aniž byste maskovali, jak na tom skutečně jste, co není v pořádku a v čem jste slabí. Pojďte ke mně a otevřete mi své srdce, vyprávějte mi o svém soužení i o svých hříších!

Pojďte ke mně! Ve mně najdete odpočinek, po němž tolik toužíte, a pokoj, po němž prahnete! Není těžké přijmout mou vůli, protože mé jho netlačí a mé břemeno netíží.

 

Břemeno náboženství

Když upneme svůj pohled na Ježíše „tichého a pokorného srdcem“ a začneme jej skutečně poslouchat, osvobodíme se od břemene náboženství. Náboženství, které je chápáno jen jako výkon obřadů, zásluh, skutků a povinností.

V Ježíši se zjevuje tvář milujícího Boha, který má moc naplnit nejhlubší touhy duše každého člověka. Víra osvobozená od břemene náboženství se mění ve zkušenost přijetí nové, shůry pocházející síly. Její přijetí člověku dovoluje neúnavně běžet – téměř jako na orlích křídlech – vstříc lásce, která nás předchází a učí toužit po tom, co slibuje.

„Pojďte!“ Když nás Ježíš takto zve, dobře ví, že skutečné utrpení se snaží člověka uzavřít do samoty a potopit do bahna zoufalství. Ježíš neočekává, že ti, kteří trpí pod tíhou zla, k němu přijdou ze své vlastní iniciativy. A protože je miluje, sám se k nim obrací se svým pozváním „Pojďte ke mně“ a jde jim vstříc. 

 

Ježíš se obrací k unaveným,

sklíčeným a vysíleným

Ježíš se obrací k unaveným, sklíčeným a vysíleným nešťastníkům, kteří už vůbec nevěří, že existuje nějaká útěcha. A on to velmi dobře ví: Mimo něj totiž žádná útěcha ani pomoc neexistuje. Proto se k nám obrací se svým pozváním: „Pojďte ke mně!“ Kéž bys přijal jeho pozvání! 

Není důležité, kolik námahy, času a planých nadějí jsi už vložil do svého úsilí najít nějakou pomoc. Pokud se ti zdá, že už nemůžeš ani o kousek dál a už se zhroutíš, udělej ještě jeden krok, a najdeš odpočinek: „Pojďte ke mně!“ A pokud by někdo byl tak vysílen, že už nedokáže udělat ani tento jediný krůček, stačí jeden jediný povzdech: Už samotná touha po Ježíši znamená přijít k němu.

Se svolením zpracováno podle knihy Lectio Divina na každý den v roce 1, str. 121-123 kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

http://www.pastorace.cz/clanky/vetsina-lidi-pochybuje-o-lasce

 

 

sv. Petr a Pavel

 

Petrus et Paulus, Apostoli 

29. června, slavnost
 

Postavení:    apoštolové

Úmrtí:           asi 64 a 67

Patron:        

Petr: papežů, církve, řezníků, sklářů, truhlářů, hodinářů, zámečníků, kovářů, slévačů olova, hrnčířů, zedníků, cihlářů, mostařů, kameníků, síťařů, soukeníků, valchařů, rybářů, obchodníků s rybami, lodníků, trosečníků, kajícníků, penitentů, panen; ochránce proti hadímu uštknutí a krádežím; pomocník při horečce, vzteklině, posedlosti, bolestem nohou; záštita dlouhověkosti. 

Pavel: teologů, katolického tisku, duchovních správců, dělnic, tkalců, sedlářů, lanařů, košíkářů; pomocník proti ušním chorobám, křečím, proti hadímu uštknutí a proti strachu; přímluvce za déšť a za plodnost polí.

 

Atributy:      Petra: klíče, kohout, kříž, loď, ryba, ucho;

                      Pavla: hlava, kniha, meč 

 

ŽIVOTOPIS:

Dnes příkladem života i hlasatelským dílem hovoří nejvýznamnější apoštolové. Na Petrovi - na skále, postavil Ježíš církev v odpověď na víru, kterou Petr vyznal. Jako zástupci církve mu Ježíš řekl: "Tobě dám klíče nebeského království."

Petra následoval Pavel, dřívější pronásledovatel, který po setkání s Kristem dal všechny své síly do jeho služeb. Za císaře Nerona byli Petr i Pavel zajati, Petr byl ukřižován hlavou dolů a Pavel později sťat. Došli spravedlnosti pro vyznání pravdy, pro kterou zemřeli.

 

 

Zjistil jsem,

že věřím v

eucharistii

 

Jako dítě mě zaujalo, když spolužáci katolíci poklekali před kostelními vraty: co mohlo ty divoké děti vést k pokleknutí?

 

Když mi pak bylo osmnáct, svěřil jsem jednomu příteli to, co už jsem nemohl dál skrývat:

‘Chtěl bych se stát knězem.’

Odpověděl mi: ‘To je hezké, ale nemyslíš si, že máš malý problém?’

‘Malý problém? Ne, nevím, co by...’

‘Vždyť jsi protestant!’

‘No jo, to je pravda.’

Přesně v tu chvíli jsem věděl, že se jednoho dne stanu katolíkem. Dělal jsem tehdy varhaníka ve Filadelfii (USA), takže jsem navštěvoval mnoho protestantských modliteben. Všechny si byly podobné: bílé, holé, prázdné... Cítil jsem v našich kostelech to, co prožívají katolíci na Velký pátek: nepřítomnost Přítomného – když je prázdný svatostánek. A tím pádem jsem zjistil, že věřím v eucharistii! Byl jsem tímhle bláznovstvím Boha, který se zcela vydává do rukou nás hříšníků, tak uchvácen, že jsem o tom řekl svému otci. Šok byl brutální. Můj bratr mě hned začal provokovat:

‘Katolíci tvrdí, že chléb je Kristovo tělo a víno je Kristova krev. To je bláznovství! Snad tomu taky nevěříš?’

‘Ano, věřím.’

Poprvé v životě jsem formuloval svoji katolickou víru veřejně, před svědkem. V tu chvíli se ze mě stal katolík.

Požádal jsem o křest, o první svaté přijímání a o biřmování. Vstoupil jsem do církve a přijal Tělo Kristovo.

Moje rodina se sotva smířila s mým přestupem ke katolictví, pak se stěží museli přizpůsobit myšlence, že budu knězem. A po několika letech jsem jim řekl, že budu františkánem! Musel jsem jim to říct na obědě v restauraci, aby jim nezbylo nic jiného než zachovat dekorum!

 

Se svolením zpracováno podle knihy Luc Adrian, Františkáni z Bronxu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

http://www.pastorace.cz/clanky/zjistil-jsem-ze-verim-v-eucharistii

 

 

Ty, kdo jsi mladý, co

hledáš?