Říjen

Slavnosti

a svátky

 

- ŘÍJEN

 

 

06.10.2019       - 27. neděle v mezidobí

13.10.2019       - 28. neděle v mezidobí

18.10.2019       - Svátek – sv. Lukáš

20.10.2019       - 29. neděle v mezidobí

27.10.2019       - 30. neděle v mezidobí

28.10.2019       - sv. Šimon a Juda

 

   

 

Sv. Lukáš

 

Lucas, Evangelista 

18. října, svátek

Postavení:

evangelista

Patron:

Bologna, Padova a Reutlingen; lékařů, lékárníků, chirurgů, knihařů, spisovatelů, krajkářek, malířů, sklářských výtvarníků, sochařů a křesťanských umělců všeobecně, právníků, řezníků, zlatníků

Atributy:

býk (často okřídlený), pe­ro, kniha nebo svitek, malíř obrazu Panny Marie

 

ŽIVOTOPIS

Byl lékařem v Antiochii. Jako společník apoštola Pavla se setkal i s dalšími apoštoly a sesbíral a sepsal svědectví o Ježíši Kristu asi po roce 70. Jako jediný z novozákonních pisatelů nepocházel ze židovství a k evangeliu napsal i pokračování z dějin prvotní církve - Skutky apoštolů.

Původní Lukášův hrob je v Thébách (Thisvi), odkud byly jeho ostatky přeneseny přes Konstantinopol do Padovy a Prahy.

 

 

 

Sv. Šimon Kananejský a Juda Tadeáš

 

Simon Cananæus et Iudas Thaddæus, Apostoli 

28. října, svátek

Postavení:

apoštolové

Úmrtí:

s. I.

Patron:

Šimon Kananejský: barvířů, koželuhů, pracovníků s kůží, dřevorubců i ostatních lesních dělníků, řezbářů tkalců, zedníků Juda Tadeáš: těch, kteří se ocitají v krizové situaci (zoufalé a těžké nouzi)

Atributy:

Šimona Kananejského: pila; (člun, kniha, krátký meč nebo sekera)

Judy Tadeáše: kyj; (vyskytuje se i meč,kopí či halapartna a v ruce loďka, kniha nebo svitek), příp. deska s obrazem Krista

 

ŽIVOTOPIS

 

Slavíme svátek dvou apoštolů, kteří jsou v seznamech Dvanácti uváděni společně. První, než se stal Ježíšovým učedníkem, patřil zřejmě mezi zelóty. Od druhého je zaznamenána otázka při poslední večeři (viz Jan 14,22) a je mu připsán jeden novozákonní list.

V mimobiblických zprávách se hovoří o jejich společné apoštolské cestě a mučednické smrti, ke které se snad přičinili pohanští kněží, pravděpodobně v Persii. Jedna z málo věrohodných legend vypráví o zázračném uzdravení edesského krále Abgara, poté co se jej Juda dotkl. Dále hovoří o pokračování cesty obou apoštolů až do Persie, kde panovníkovi, oproti jeho kněžím očekávajícím válku, předpověděli příchod poslů míru. Po naplnění této předpovědi se král na své kněze rozhněval a oni potom prý přepadli apoštoly v Suaniru, kde Judu ubili kyjem a Šimona rozřezali pilou. - Tím tato legenda vysvětluje jejich hlavní atributy.

 

 

 

Maličkost může

mít cenu zlata

 

Ježíš řekl svým učedníkům: Získávejte si přátele nespravedlivým mamonem, abyste - až ho nebude - byli přijati do příbytků věčných. Lk 16,9

Ježíš v evangeliu možná na první pohled trochu překvapivě radí, do čeho máme investovat naše pozemské prostředky: Kupovat si přátele? Pravý přítel se přeci nedá koupit...

Ne, nedá. Ježíš ale rozhodně nemá na mysli nějakou vypočítavost ve vztazích (něco za něco). Poukazuje jen na prozíravost.

Každý z nás disponuje nějakými silami, vědomostmi, zkušenostmi, dovednostmi, časem,  majetkem. A každý rozhodujeme, jak s nimi naložíme. Investujeme své prostředky do vzdělání, osobního rozvoje, do rodiny, do zdraví, do bydlení, do svého image, či do cenných papírů. Myslíme na zajištění budoucnosti pro sebe i své blízké, zvažujeme, co se nám nejvíce vyplatí.

Ježíš také mluví o investicích, které jsou podstatné pro naši budoucnost. Jenže ne pro tu blízkou budoucnost, ale pro tu nikdy nekončící a věčnou. Říká: „získávejte si přátele“ - tedy ty, kteří s vámi budou procházet období slunná v radosti a vděčnosti, ale i období temná. Skrze povzbuzení, pomoc a modlitbu. Získávejte ty, kteří se vás zastanou v modlitbě, a jednou možná před Bohem na věčnosti. Boží království  není žádný sólo podnik, je to společné tělo, jedinečná a věčná „company“, je to sdílení (s Bohem v lásce) s druhými.

Jak tedy na to? Ježíš nás vyzývá, abychom používali prostředky, které máme. Připomíná, že to, co jsme nashromáždili, je třeba prozíravě investovat do vztahů kolem nás. Není to snadné, zvlášť když dopředu víme, že nám to druhý nemůže oplatit. Můžeme si říkat, že sami máme málo, sami nemáme dost sil, sami jsme tak zahlcení svými povinnostmi a i čas jsou peníze.  Když však strach přemůžeme, když vystoupíme ze zaměřenosti na sebe a vykročíme směrem k druhému, zakusíme osvobození a radost z Boží blízkosti. Nemyslet jen na sebe a být pro druhé je ta pravá investice, cesta k plnému životu a štěstí, už tady, a pak na věčnosti.

Někdy stačí projevit o druhého zájem, věnovat mu pozornost, pomoct, když očividně něco těžko zvládá. Pozvání na kus řeči, zapůjčená kniha, nabídka pomoci nebo třeba jen  slovo povzbuzení po mailu či telefonu, poděkování, sdílení radosti, nabídka přímluvné modlitby mohou mít  (na věčnosti) cenu zlata.

Někdy nás to stojí hodně, ale v posledku to stojí za to:)

 

V jedné písničce o sv. Františkovi se zpívá:
„Marně dumáš, kam co schováš,
žádné kapsy nemá rubáš.
Prachy jsou krásná věc,
ale věz, rubáš je bez kapes.“

Ježíš říká: "Cokoliv jste učinili jednomu z nejpos-lednějších lidí, mně jste učinili..." (srov. Mt 25,40)

 

https://www.vira.cz/texty/tema-tydne/malickost-muze-mit-cenu-zlata

 

 

Neboj se něco

odložit